OLINEK

Ahoj kamarádi, honem vám utíkám dopovědět všechno, co jsem nestihl minule a musím to udělat rychle, než mě panča vyžene. Teď si mě naštěstí nikdo nevšímá, protože všichni furt čumí na nějaký čísla a dohadujou se, jestli v nějaký tramtárii vyhraje tenhle nebo tamten.... mně je to tak jedno, stejně mi mlsovací tyčinky nekoupí ani jeden. Jakto, že nevíte, co to je??? To jsou přece takový ty děsně dobrý měkký pochoutky, co nám panča dává skoro každý ráno a hlavně my dva s Eliášem jí můžeme i prst ukousnout, jak jí to rychle bereme z ruky. Takže tohle jsem myslel a to mi nikdo z těch dvou dědků určitě nepošle, tak co je mi do nich. číst dál

No sláva, tak jsem se konečně, ale jako fakt KONEČNĚ dočkal, panča mi nalistovala čistou stránku a já se vám můžu tak trochu rozpovídat o tom, co je novýho, jak se mám, jestli jsem pořád stejně pěknej, kolik toho sním a jestli chodím pravidelně kakat. Ale nene, to poslední si nechám pro sebe, to je soukromá záležitost a stejnak my princové ani nekakáme, protože se to k nám nehodí. číst dál

Haló haló, do služby se hlásí Olinek. To by tak hrálo, aby si tady vypisoval mladej Eliáš a holka Jolanka a pan Olínek aby jen mlčel. Přitom panča tvrdí, že hubu v podstatě nezavřu, ale to není pravda. Mluvím jen tehdy, když mám co říct a to je hlavně před zápasením s Eliášem. Trochu mi přitom hlas ujíždí do větších výšek než bych si přál, ale nikdo přece není dokonalý, že ne? číst dál

Nazdárek kamarádi, víte o tom, že jsem dostal vyznamenání? Vůbec nevím, co to je a jak to vypadá nebo k čemu to slouží, ale jistý je, že jsem vyznamenanej Olinek. Panča mi to sama řekla a vypadala u toho trochu naštvaně, skoro jako kdyby mi záviděla, že to radši nedostala ona. Ta věta zněla "Tak to ses Olouši zase pěkně vyznamenal!!!" číst dál

Tak mě tady zase máte. Jdu se vám vyzpovídat hned z několika zážitků a je fakt úplně náhoda, že to píšu zrovna v den, kdy mají svátek všichni Olínci. Takže tím vám vůbec neříkám, že mi třeba máte přát nebo tak, to by přece žádnej skromnej Olínek neudělal... ale doufám, že aspoň panča mi něco svátkovního dneska přinese a že to bude něco na zoubek. číst dál

No tohle, já nevycházím z údivu. Tak to si přijde malý, drzý, zrzavý NĚCO a pan Olinek je naráz na vedlejší koleji? Už najednou tenhle bezvadnej kluk nikoho nezajímá? No jo, no jo, vím, že sám o sobě bych takhle psát neměl, ale přece se říká, co na srdci, to na jazyku. Ještě že to neplatí opačně, to bych měl na srdci zrovna kousek tyčky, co mi panča dala, aby mi podstrojila. Protože prej mým vykuleným žlutým očím se vůbec nedá odolat. A to já vím a taky je proto často kulím. No ale abych se teda vrátil k tomu začátku. číst dál

Ahoj kamarádi, vím, že jsem takovej trochu nepsavej Olinek, ale když mě baví spousta jiných věcí než jenom sepisování. Teď jsme si ale s pančou řekli, že se zase do jednoho zápisu pustíme, ať potom máme na dlouhou dobu pokoj. Panča je totiž nemocná. Vím to, protože je s náma doma, mluví divným hlasem, kašle jako stará lokomotiva a vypadá už dočista jako nějaký upocený bezdomovec. Ale stejně je to pořád moje panča a já jsem si vzal na starost, že na ni budu dohlížet. To koukáte, že jo? Já malej a dohližitel. číst dál

No páni, já jsem teda pěknej ptáček hajdaláček, že jsem se tak dlouho neozval. Naposled v září, to jsem byl asi ještě úplný mimino, né takovej velkej Olís, jako jsem teď. Panča mi říká, že strašně rychle rostu a když se teď peru s Vendelínem, už to ani nevypadá, jako když se pere David s Goliášem, ale spíš jako dva Goliášové. Tomu vůbec nerozumím, jakej David a jakej Goliáš, když já jsem Olinek a tamto je Vendelín. číst dál

Kamarádi, myslíte si, že i takovej hodnej kluk jako já může být třeba MALEJ SMRAD, POMETLO nebo dokonce ĎÁBLOVO DÍTĚ??? Takhle mi totiž panča někdy řekne a zdá se mi, že se u toho netváří zrovna moc mile. Většinou je to pokaždý, když se někde něco semele a zrovna se u toho v tu chvíli vyskytuju i já. Ale vůbec se o mě nemusíte bát, umím se z každý takový situace vždycky moc hezky vykroutit. A to doslova, panča mě při těch slovíčkách většinou chytí do náruče a říká mi je zblízka, abych je dobře slyšel. Já se chvilku tvářím, že jako vůbec nevím, o čem to mluví - třeba takhle nějak - číst dál

Kamarádi, už jsem velkej! Fakticky! Včera mě panča zvedla a řekla mi, ty pucíku jeden, tys nám nějak ztěžknul, ne? Tak to já fakt nevím, protože takový věci řeší jen lidi a hlavně ženský. Ale velkej jsem proto, že jsem měl včera narozeniny a to znamená, že mi je už celej jeden rok, nejsem žádný kotě a přestanou se mi prej dávat kotěcí granule. Honem jsem si teda ochutnal ty velký dospělácký a ujdou, takže mi to vůbec neva. číst dál

Helejte se, tety a strejdi a ostatní kamarádi, jestlipak víte, že jsem byl nemocnej? Skoro přizabitej? Tak dobře, s tím druhým to trochu přeháním, ale bolavej jsem fakticky byl a tak jsem dostal kšírky a vezl jsem se znova autem a pak jsem ležel u panči na klíně a díval jsem se rybičky v průhledný krabici a pak se otevřely dveře a šli jsme dovitř a tam mě nějaká pani mučila a panča se mě vůbec nezastala a nakonec mi ta pani ještě dala bodanec, ale to už mi bylo všechno fuk a pak jsem se zase vezl autem a jeli jsme domů a zjistil jsem, že už ani nejsem tak bolavej a pak doma jsem byl veselej. číst dál

Takže už jsem se vzpamatoval ze zaslanýho daru a můžu vám napsat o tý mojí přizabitní události, jak jsem už minule namňoukl. číst dál

Už jsem se vám dlouho neozval, viďte? To proto, že mám moc práce. Musím být totiž všude a u všeho a pak si panča hloupě myslí, že je nás doma Olinků víc. Prej ať je kde je, všude se kolem ní motá to šedivoproužkovaný stvoření (to jako já) a ona že se o něj jednou už přizabije. No ale včera v noci jsem byl málem přizabitej já a tak jsem vám o tom chtěl napsat, ale musím to nechat až na jindy, protože teď je na řadě něco důležitějšího: číst dál

Hele kamarádi, víte, co se stalo? Malá nehoda se stala a panča si položila otázku: no je tohle vůbec možný??? Asi vás teď tak trochu zajímá, co to bylo a proč se tak divně ptala, viďte? Nebojte, nic zlýho se mi nestalo, nožičky mám pořád čtyři, ušiska dvě, ocásek jeden a papulu stejně upovídanou jako předtím. Ta nehoda se totiž nestala mně, ale stříbrným tyčkám, co rostly ze zdi v koupelně. Byly tam a najednou spadly. číst dál

A je to tady. Už jsem Oldřich. Panča na mě nejen hlasitě zaoldřichovala, ale ještě k tomu dodala, že jsem oldřich oldřichovič oldřichovatej. To znamená, že se na mě asi zlobila. No jo, ale proč vlastně? Vždyť jsem si jen hledal potravu. číst dál