Tak jsem z výletu doma a jak jsem slíbil, jdu vám o něm povyprávět. Prvně se mi docela líbil. Zase jsem byl v tom stejným autě, co včera, akorát že místo na klíně jsem teď byl schovanej u panči v mikině. Zapla mě do ní jako nějakou housenku a nechala mi venku jenom přední pacičky a hlavu, abych se mohl dívat z okna. To bylo fakt parádní, skoro jsem si tu hlavu ukroutil, jak jsem se za vším ohlížel. Škoda, že jsme jeli tak rychle a nestačil jsem si nic pořádně prohlídnout. Pak jsme zastavili, panča mě pořádně chytila, abych jí z tý housenkový ulity nevyskočil a přišli jsme do nějaký místnosti. Trochu to tam vonělo, jako by tam už někdy byly nějaký další zvířátka, cítil jsem pejsky a kočičky a možná i něco dalšího. Ale neměl jsem moc času to upřesnit, protože se brzo otevřely dveře a my jsme popolezli dál. Tam byl moc hodnej pán, aspoň ze začátku. Pohladil mě a zeptal se, jak se jmenuju. Tak panča nahlásila, že se jmenuju Eliška. Pak mě postavila na takovej černej stůl a ten se mnou vyjel o kus výš. A tam se ten hodnej pán změnil v protivu, kterýho bych nejradši celýho podrápal a pokousal. A ani panča se moc nevyznamenala, místo aby se mě zastávala, když mě ten chlap mučil, tak mu ještě pomáhala!!! Chlap mi vyvalil očička, jako by v nich něco hledal, násilím mi otevřel pusu a když už se mu to povedlo, tak mi do ní ani nedal žádnou dobrotu, pak si vzal nějakej přístroj a ten mi strkal do oušek a aby toho nebylo málo, tak mi ještě nějakýma placičkama poslouchal kožíšek. Jo a to si představte, co přišlo pak. Vzal do ruky něco úzkýho a to mi strčil... ani se neptejte kam. Ale povím vám, že to už jsem fakt hodně protestoval. Chlap řekl panče něco o tom, že teplota je v pořádku, asi aby věděla, že doma nemusí topit, a při tý příležitosti si taky pořádně prohlídl moje soukromý partie. A řekl, je to kluk. Panča dostala záchvat smíchu a prej, tak jo, no, bude to teda Eliáš. Takže takhle došlo k tomu, že z Elišky jsem se stal Eliášem, aby bylo jasno. Panča mi říká Eliášku, Elísku, Elí, Eliáši nebo taky Elišáku jeden drápavej. To většinou slyším, když už jsem rozdivočelej a udrápanej. Ale mně to neva, ať mi říká třeba opičáku.
Ale abych se vrátil zpátky k tomu chlapovi. Ta věc v prdizně (tak teď už víte, kam mi to strčil) nebylo ještě to nejhorší, to přišlo až na konec. Chlap mi oholil kousek kožíšku na krčku a chtěl mě do něj bodnout velkou jehlou. A to už jsem toho měl vážně dost. Kopal jsem a kousal a křičel a syčel a dočista jsem litoval, ke komu jsem se to vecpal do rodiny. A kamarádi, vyhrál jsem! Nic se mnou ten chlap nezmohl. Uznal, že jsem silnější než on a panča dohromady a přestal mě mučit. Ale aby měl pocit, že má poslední slovo, tak mě aspoň šoupl na váhu a ta mu ukázala, že vážím celých 1,40 kilo. Tak nevím, jsem velkej nebo malej nebo prostřední?
Doma jsem hned za všechno to příkoří dostal plnou misku dobroty a pak už jsme si jenom hráli. A ještě vařili, ale o tom zase napíšu příště. měl jsem z toho pocit, že se mnou panča není spokojená... Jo a řekla mi, že zatím musím být ještě zavřený, ale brzo se prej už seznámím s ostatníma. Kdo to asi je, ti ostatní? Budou mě mít rádi? Nesežerou mi moje jídlo? Nesežerou mě? Hm, na to se budu muset pořádně vyspat.
Eliáš
2024 ©