7. února 2019

Jdu vám napsat stížnost na panču. A to budete koukat, jaká je zlá. Víte, co mi řekla? Že mě popadne a odnese zpátky tam, odkud mě přinesla. A že jsem neskutečný zlobidlo a malej smrad a že mi ani ta moje chlupatá oháňka nepomůže. Já vím, že kecá, protože by beze mě vůbec nemohla žít, ale musí to říkat? Takhle mi vyhrožovat? Má štěstí, že neumím bejt uraženej a že to po mně vždycky sjede jako po naolejovaný Julii a přijdu se pomazlit a předu jako zrzavý kolovrátek a upřeně se panče dívám do očí a za chvilku slyším, jak se škaredý slovíčka postupně mění do šišlání a pak už mě panča pusuje na čelíčko a na čumáček a pod bradičku a na bříško a říká mi Eliášku, ty seš takový zlatíčko moje milovaný... No a pak se vyznejte v pančách. Přitom ani nevím, proč vlastně z ní ty první fujtajblový slova vypadly. Zkusím se zamyslet.

• Že by to bylo krzevá ty kytky, co postupně jedna po druhý odpadávaly z okna v kuchyni? Stejně byly škaredý, nic na nich nebylo a jak byly takový lehoučký, tak stačilo, abych se kolem nich jenom ochomejtl a už se válely po zemi. Ale to snad nemohl být důvod, aby na mě byla panča zlá. Stejně jsem je neshodil já, to udělal můj ocásek.

• Nebo jestli to nebylo kvůli takový hubený oranžový váze. Ta stála na komodě u poličky s kočičkama. Chtěl jsem jít za nima a panča to nedovolila. Ani ta hubená váza to nechtěla dovolit. Byly v ní dřevěný kytičky na špejli. A taky ještě šišky na špejli. Chtěl jsem se podívat, jak tam drží a spadly. Už nedrží a vázy se kousek ulomil. Tak že by se tohle nějak počítalo???

• Možná se panče nelíbilo moje přesazovací umění. Přinesla kočičí travičku. Byla naňahňaná v malým květináči a úplně jsem slyšel, jak na mě volá: pomoz, Eliášku, pomoz. Nejsem přece necita a tak jsem pomohl. Během první minutky se už tráva i s kořínkama válela po zemi, ale panča to neuměla ocenit. To mi právě řekla, že jsem ten malej smrad a že mi nikdy žádnou trávu nekoupí a odnesla celý zahradnictví pryč.

• Taky ji možná trochu naštvalo, že jsem nečekal, až mi nasype granulky a vzal jsem si je sám. Mohla být ráda, že se nemusela natahovat nahoru na skříň, protože já jsem si tam vyskočil, sáček shodil dolů a tam už jsem si je bez problému načal. Sáček jsem úplně parádně prodírkoval, takže granulky se sypaly ven už samy a panča nemusela nic dělat. Ale zase jsem za to nedostal pochvalu.

• Páníkovi jsem přenastavil koukání na počítač. Dlouho mu trvalo, než přišel na to, co musí udělat, aby se už napořád nemusel koukat s hlavou do strany. Ale to se ani nepočítá, protože za tohle mě panča nehubovala. Tomu se jenom zasmála.
  

• Největší hromobití a výhrůžka deportací z domova přišla včera. Na okně v kuchyni, kde předtím bylo plno těch lehkých kytek, co už tam teď skoro žádný nejsou, stála taková vysoká sklenice. V ní bylo plno parádních malých lesklých kamínků a v nich stály svítivý větvičky. Bylo to moc těžký a tak si panča myslela, že je to neshoditelný, nerozbitný a nesmrtelný. Ale mě hrozně zajímalo, jak ty větvičky uvnitř asi drží a tak jsem tomu přece musel přijít na zoubek, to vám musí být jasný. Dopadlo to dobře, pokus mi dal odpověď. Zjistil jsem, že když se to povalí, kamínky se vysypou a svítivky už pak nic nedrží a jdou vytáhnout. A těch kamínků bylo asi milijon, fakt nekecám. Jak se vysypaly, tak byly úplně všude a z panči se stala lítá šelma. Ani mě nenechala, abych jí pomohl se sběrem, přitom jsem ocáskem mohl krásně všechno smetat na hromádku. Někdy je fakt divná...

Ještě, že Olínek je pořád můj kamarád, na něj se můžu klidně spolehnout. Občas mi pomáhá, třeba ty granule jsme potom zpracovávali spolu. Ale nikdy na mě nežaluje, hraje si se mnou, když mám zrovna hravou náladu, je na mě hodnej, stará se o moji frizúru, abych ji měl pořád čistou a načesanou a když usnu, tak si mě hlídá, aby mě náhodou někdo neukradl. Mám ho rád.

Tuhle trochu stonal a když jsem si ho chtěl zkontrolovat, tak na mě dokonce zasyčel, ale o tom vám asi napíše sám. Hlavně, že teď už je zase zdravej a nesyčavej kamarád. A teď si jdu trochu odpočinout, abych nabral síly na další prozkoumávání terénu.

Tak trochu ospinkaný a dobrými skutky unavený Eliáš