Kamarádi, už se asi nejmenuju Frodík. Panča mě pochovala, pohladila mě, dala mi pusu a řekla mi, ty můj malej Seniorku. Co to je za prdlý jméno? Kdo tohle kdy slyšel? Já chci zůstat Frodíkem a basta.
Panča byla ale vůbec nějaká divná. Prohlížela si kupu starých fotek a ukazovala je páníkovi a pořád vyluzovala zvuky jako ježíškuuuuu a jééééééé a týýýýjoooo... a na všech těch fotkách jsem byl já z nějaký starý doby, kdy jsem se objevil pod schodama a vymňoukal si vstup do domácnosti. Tenkrát jsem byl úplnej prcek, vešel jsem se do krabice od hraček a byl jsem nejmenší z celý party. Ale to bylo už před devíti rokama a najednou, nevím, jak se to stalo, jsem nejstarší a ještě mi říkají Seniorek. Panča prej vůbec neví, kam se těch devět let podělo. Ale pořád jsem její velkej mazel, miláček a doufám, že i nadále zůstanu její nejoddanější Frodík Blahorodík, poledne vykulený. Panča mě miluje a tak mám vlastně narozeniny skoro pořád.
Váš Frodík, t.č. devítiletý
Malinko jsem si narozeninově přihnul a teď se vidím dvakrát, propánajána...