Tak jsem měl svůj velkej den. Ani jsem nevěděl, že je ten den nějakej jinej, ale panča mě pořád hladila a říkala mi Kubínku malej a mluvila na mě jako na nějaký mimino, i když už jsem přece docela vyrostlej, ne? No a pak vytáhla konzervičku a prdla ji na talířek a do ní dala takovou voňavou tyčinku a ještě to nazdobila bonbonkama a to celý bylo jenom pro mě, vůbec nikoho dalšího k tomu nepozvala, no tomu říkám terno! A to všechno proto, že jsem měl svoje první nalezeniny. Prej takový slovo ani není a tak nevím, jak jsem to mohl mít, ale prostě před rokem jsem byl nalezenej, tak slavím nalezky a ne narozky. Jsem moc rád, že mě někdo našel, protože jinak bych teď určitě nebaštil dortík a nehonil se s Fandou a neskákal na záda Frodíkovi, nečistila by mě Mášenka a neignorovala by mě Emička a už vůbec bych se nemohl pořád a pořád plazit po panče a dívat se z jejího krku, jak vaří a nic mi z toho nechce dát, ale jak mi to nakonec stejně dá.... no prostě tolik věcí bych vůbec nepoznal a to by byla škoda. Jsem tady doma moc rád, fakticky.
Zdraví vás celej rozeslavenej Kubík
P.S. Moooooooooc děkuju všem kamarádům, kteří mi krásně popřáli a třeba mi poslali i dáreček, mám jich teď tolik, že je možná i někdy půjčím na hraní Fandovi. Ale on mi je mezitím asi stejně ukradne, protože je to kyjovskej zlodějíček.
2024 ©