Už jsem se vám dlouho neozval, viďte? To proto, že mám moc práce. Musím být totiž všude a u všeho a pak si panča hloupě myslí, že je nás doma Olinků víc. Prej ať je kde je, všude se kolem ní motá to šedivoproužkovaný stvoření (to jako já) a ona že se o něj jednou už přizabije. No ale včera v noci jsem byl málem přizabitej já a tak jsem vám o tom chtěl napsat, ale musím to nechat až na jindy, protože teď je na řadě něco důležitějšího:
BYL JSEM OBDAROVANEJ!!! A dostal jsem balíka poštou!!!
No schválně se na to podívejte, že nekecám:
Přišel mi to přečíst Vendelín, protože on už je velkej a všechno umí, i luštit člověcký čmáranice. Takže mi potvrdil, že jsem tam napsanej fakt já a pak se tvářil trochu nešťastně, že jemu nic nepřišlo. Ale panča řekla, ať není hloupej, že TO stejně bude pro nás pro všechny. Ta je drzá, to fakt čubrním!!! Ale nejsem lakomej a Vendelín se se mnou parádňácky pere, tak mu to klidně půjčím. Ale nejdřív jsem vůbec nevěděl, co se v tom balíku schovává a kdo mi to poslal.
Tak ta teta se jmenuje Iva a je dočista bláznivá. Ale jako moc prímově bláznivá. Už dřív poslala takovej velkej dar holce Jolance, která si ho teda vyloženě vyžebrala a teď teta Iva obdarovala i mě. Když mi panča ten balík přinesla, tak jsem se nafoukl jako narozeninovej balonek, že jsem napsanej na tom papíru. Tak jsem byl nafouklej, že jsem panče úplně uletěl ze záběru:
No a když jsme společně balík rozbalili (já jsem hrozně nedočkavě pomáhal, to pak někdy uvidíte na videjku, protože my dva, páník a já jsme pracovali a panča se ulejvala s foťákem), tak z něho na nás vykouklo takovýhle krásný škrabadýlko:
A to ještě furt nebylo všechno, schovávalo se tam ještě jedno, co se přidělá k oknu a na něm se bude děsně bezva ležet, ale to ještě nemáme hotový, tak ho vyobrázkuju příště.
Teto Ivo, moc moc moc moc moc a pořád moc děkuju, že mě máš takhle ráda a panča vzkazuje, že si to s tebou nějak vyřídí, ale do toho se já už motat nebudu.
Od srdíčka a s láskou, tvůj Olinek
P.S. Helejte se, jak už mi můj dar zabavil Venouš!!!!